|
Hotel Milotel
*** Olomouc |
 |
 Olomouc,
kdysi hlavní město Moravy a dnes po Praze nejvýznamnější
městská památková rezervace v České republice, je
metropolí hanáckého regionu.
Poprvé je Olomouc připomínána roku 1055 v Kosmově
kronice. Počátky trvalého osídlení však sahají do 6.
století, kdy se zde usadili první Slované. V 9. století
bylo v Olomouci patrně velkomoravské hradisko, v 10. a
11. století tu probíhala větev cesty, spojující západní
a východní Evropu. Základem rozvoje tohoto místa byl
brod přes řeku Moravu.
V letech 1019 - 1020 byla země moravská anektována
českým státem a správcem se zde stal kníže Břetislav I.
Sídlil na hradě, který vybudoval na místě někdejšího
hradiště. Roku 1055 byla Morava rozdělena na údělná
knížectví, z nichž olomoucké bylo největší a
nejvýznamnější. Při hradním kostele sv. Petra bylo roku
1063 obnoveno moravské biskupství, hlásící se k tradici
velkomoravského stolce sv. Metoděje. V roce 1078 bylo
nedaleko hradu založeno benediktinské opatství, zvané
Hradisko, nejstarší na Moravě, pohřebiště olomouckých
Přemyslovců. Roku 1141 přenesl biskup Jindřich Zdík
sídlo svého úřadu od sv. Petra k právě dokončené
bazilice sv. Václava uvnitř hradu. On sám, syn kronikáře
Kosmy, byl jednou z nejvýznamnějších osobností doby
přemyslovské. V sousedství kostela vystavěl sídelní
palác, vrcholné dílo evropské obytné architektury doby
románské. Jeho zbytky byly pod názvem Přemyslovský palác
v Olomouci roku 1962 vyhlášeny národní kulturní
památkou.
Pod olomouckým hradem se již od raného středověku
rozkládaly osady řemeslníků a kupců. Jejich spojením do
jednoho celku v letech 1239 - 1246 a vybavením právem
magdeburským vzniklo královské město Olomouc, až do
třicetileté války hlavní město Moravy. Předměstský vývoj
je dodnes patrný na utváření uliční sítě. Dalším
pozoruhodným urbanistickým rysem gotického města je
dvojice navzájem propojených náměstí trojúhelníkového
půdorysu Raně gotickou stavební činnost dokládá síňové
trojlodí kostela sv. Václava. Řada dalších církevních
staveb z druhé pol. 13. stol. zanikla nebo byla
přestavěna.I v některých měšt'anských domech se
zachovala jádra, pocházející ze 13. stol. Na přelomu 13.
a 14. stol. byla Olomouc obehnána kamennými hradbami s
věžemi a branami. Roku 1306 zde byl zavražděn poslední
Přemyslovec na českém trůně, král Václav III.
 Za
husitských válek bylo město hlavním střediskem odporu
proti husitsví. Druhá polovina 15. stol. přinesla
pronikavý rozvoj umění a architektury; byla dostavěna
radnice, na jejíž věži byl po roce 1474 umístěn orloj,
dokončena byla stavba velkolepého chrámu sv. Mořice. V
r. 1469 byl v Olomouci za českého panovníka prohlášen
uherský král Matyáš Korvín a Morava se tak stala na
dvacet let součástí uherského státu. Na konci 15. stol.
byla v Olomouci tiskárna knih. Roku 1525 bylo město
rozšířeno o další čtvrt', zvanou Bělidla.
Kulturní a hospodářský rozkvět Olomouce v 16. stol.
vyvrcholil založením univerzity v r. 1573 (trvala do pol.
19. stol.). Významná byla i činnost stavitelská:
výstavba měšt'anských i šlechtických paláců, radnice
dostala svoji proslulou renesanční lodžii (1588 - 1591 )
a v letech 1616 - 1618 byl vystavěn monumentální
presbytář svatováclavského dómu.
Rok 1619 přivedl na radnici protestanty a ti prosadili
připojení města k protihabsburskému povstání. Po
bělohorské porážce bylo ve městě zkonfiskováno 38 domů,
řada měšt'anů musela odejít do exilu a obec zaplatila
obrovskou pokutu. Roku 1642 se zemské úřady odstěhovaly
do Brna a Olomouc tak navždy ztratila zemské prvenství.
V letech 1642 - 1650 byla obsazena Švédy a během jejich
okupace zničena tak, že se pochybovalo o účelnosti
obnovy města. Zatímco v r. 1640 měla 30 000 obyvatel, po
deseti letech to bylo jen 1675. Pobělohorský vývoj
posílil ve městě pozice katolické církve a německého
živlu, který až do odsunu po druhé světové válce určoval
více či méně kulturní a demografický obraz Olomouce.
Obnovená stavební aktivita se pak soustředila na raně
barokní stavby církevní, z nichž nejvyšší uměleckou
úroveň má kostel sv. Michala. Církevní podnikání se
projevilo hlavně výstavbou rozsáhlého jezuitského
komplexu a kanovnických rezidencí. Vznikl velkolepý
soubor kláštera Hradisko a dominantou kraje se stal
proslulý poutní kostel na Svatém Kopečku. Mezníkem v
architektonickém vývoji Olomouce byl požár v r. 1709, po
němž následovala intenzivní stavební činnost církve i
obce. V počátcích vrcholného baroka dosáhl nejvyšší
úrovně chrám P. Marie Sněžné, za jehož architekta bývá
považován Kryštof Dienzenhofer. Veřejná prostranství
byla zhodnocna souborem kašen s figurální výzdobou a
středoevropsky ojedinělým sloupem Nejsvětější Trojice,
na jehož vysvěcení přijela dokonce císařovna Marie
Terezie.
Novou éru v životě města znamenala jeho přestavba v
tereziánskou pevnost ( 1745 - 1755), jíž musela ustoupit
předměstí a většina gotického opevnění. Především po
josefínských reformách se Olomouc změnila na město s
převahou církevního a vojenského života. Pevnostní
kasematy se staly pověstné v celé monarchii jako věznice
revolucionářů a vlastenců.
Pevnostní funkce však brzdila hospodářský rozvoj města
Olomouce. Průmysl se zde nerozvíjel a nepomohlo ani
napojení na železnici v r. 1841 . Teprve zrušení
pevnosti v r. 1888 umožnilo rozvoj průmyslu, zejména
potravinářského a strojírenského, a růst nových
předměstí. To však byla Olomouc již nezadržitelně
předstižena Brnem. Historické jádro však díky tomuto
stavu zůstalo téměř nedotčené a bylo - jako nejvzácnější
architektonický komplex Moravy a Slezska - vyhlášeno již
v r. 1950 městskou památkovou rezervací.
|
Ubytování o víkendu s 20% slevou
Při
ubytování o víkendu poskytujeme hostům slevu ve výši
20%.
(jedná se o noc v sobotu a neděli)
Speciální Valentýnské menu
Ke
svátku sv. Valentýna jsme pro vás připravili v naší
restauraci speciální "Valentýnské menu", které nabízíme
od 11.2. do 14.2.2012.
Celé menu si můžete
stáhnout zde
|
